Autocult SIR Vival Usa 1958 1:43 Tyrkysová Tmavě Červená

Inženýr Walter C. Jerome musel být neúnavný optimista. Na svém konceptu pracoval deset let, a přesto nenašel jediného kupce pro svůj vůz, který vešel do dějin automobilismu jako "Sir Vival". Američan z Worcesteru ve státě Massachusetts svůj vůz popsal jako "revoluční vozidlo" - a to bezpochyby bylo. Jeho revoluce však nenašla očekávaný ohlas, protože svým vzhledem a koncepcí vůbec neodpovídala duchu doby 60. let. O tom, jak dalece předběhl svou dobu, svědčí už jen instalace bezpečnostních pásů, které se měly setkat s pochopením obyvatelstva až o několik desetiletí později. Existovaly však i vynálezy, které praktický význam postrádaly mnohem více. Nejvýraznějším, ale také nejneobvyklejším řešením bylo centrální dělení vozu. Walter C. Jerome viděl v tomto dělení ideální absorpci bočních sil v případě nárazu. Současně byly menší nárazy jemně pohlcovány prostřednictvím zcela obvodového pryžového nárazníku na karoserii. Dalším hlediskem, které bylo shledáno ve smyslu bezpečnosti netradičního vozidla, bylo o 3 stopy vyšší, po celém obvodu otočné sedadlo řidiče v kabině naproti maximálně čtyřem cestujícím, kteří mohli zaujmout místo v zadní části vozu. Vyvýšené sedadlo mělo umožnit lepší výhled dopředu, a tím i na provoz. Tři světlomety zajišťovaly prvotřídní osvětlení vozovky. Dva světlomety se při průjezdu zatáčkou kývaly vpředu, zatímco prostřední, umístěný na úrovni řidiče, svítil přímo vpřed. V přední části našel svůj prostor motor "Sir Vival" s poháněnou přední nápravou.