Recenze RC stavebnice Associated RC10 SC6.2

ASSOCIATED RC10SC6.2 TEAM KIT A ŠESTIHODINOVÝ ZÁVOD TÝMU RCPROFI.

V rámci týmové podpory nám firma RCprofi poskytla k zapůjčení stavebnici profesionálního podvozku Short Course Truck (dále jen SCT). Podvozek jsme následně použili při 6 hodinovém závodě na umělé trávě na RC trati v Potštejně. Před závody jsem se chopil stavby a připravil na toto téma následující článek.

Jelikož mám již se stavbami podvozků tohoto typu dlouhodobé zkušenosti, tým mě pověřil tímto krásným úkolem, kterého jsem se s radostí zhostil.

Team Associated je v současné chvíli jednou z mála variant tohoto závodního podvozku v Česku. Jelikož to bylo mé první „Asso“, moc jsem se na stavbu těšil. Na první pohled mě překvapilo minimalistické balení celého podvozku, „Asso“ totiž nedodává k SCT kitu karoserii, ani ráfky. Udivilo mě to, jelikož každý model, který jsem doposud stavěl, měl tyto díly k dispozici. Případné zájemce o tento podvozek tedy ještě čeká zakoupení dané části modelu.

Další obsah balení byl již standardní, tedy sáčky označené čísly nebo písmeny, podle kterých jsem se dále orientoval při stavbě jako takové, návod, provozní náplně (oleje, vazelíny) a brčko na anténu k přijímači.

K SAMOTNÉ STAVBĚ

Při stavbě modelu je pro každého, byť sebezkušenějšího modeláře nutné nahlížet do návodu a spoléhat se na jeho obsah především, když člověk staví model poprvé. V tomto případě se to ovšem neobešlo bez určitých zmatků. Kdybych měl tedy hodnotit kvalitu návodu, dostal by tak 3-4 hvězdičky z 5 možných. Například v návodu nebyly šrouby označené ve velikosti 1:1, bylo nutné každý šroub proměřit posuvným měřítkem, takže doporučuji mít ho při ruce.

První problém nastal při osazování stavebnice servem. Jelikož jsme pod servem neměli podložku, servo bylo kousek nad platem, což se později ukázalo jako problém při pohybu řízení, které naráželo do konstrukce. Právě kvůli tomu doporučuji podložku pod servo, která navíc více zatíží přední část auta, což zlepšuje jeho trakci na přední osu a tím pádem i zatáčení.

Řízení jako takové je zpracované velmi přesně a jednoduše. Také při pevném dotažení všech šroubů chodí velmi zlehka, což je nutné pro jeho správnou funkčnost.

Abych nezapomněl, je důležité si všímat v návodu piktogramů, které poukazují na použití lepidla na šroubky. Je zde nemálo šroubů, které se dotahují do hliníku, kde je použití tohoto lepidla opravdu nutné.

Po usazení serva následovala stavba předního nárazníku, bočních nárazníků a usazení karbonových držáků. Ačkoliv se v praxi po ujetí prvních cca 10 hodin, z toho 6 ostrých v závodě, neprojevil tento fakt, nemohu si pomoci, ale plasty použité na náraznících se mi zdají poměrně křehké, na rozdíl třeba od konkurenčního TLR jsem se bál o jejich výdrž. Nicméně nárazníky vydržely. Možná i proto, že modely na venkovní dráze nedostávají takové rány jako v hale, jelikož se jezdí na výrazně měkčích površích.

Pokračoval jsem ve stavbě namontováním a následném zkompletováním předních ramen a prvků řízení. I zde byly použité karbonové prvky, což je velmi příjemné. Dále přišla na řadu zadní ramena. Doposud šlo vše pěkně podle návodu (ač na přeměřování šroubků jsem nadával stále víc).

Další přišla na řadu převodovka. Tady se objevila větší nelogičnost v návodu. Na začátku při stavbě převodovky je popisovaný „Layback“, což je převodovka pro stavbu motoru vzadu za držákem tlumičů a náhle bez nějaké logické návaznosti návod přechází do stavby převodovky „Laydown“, tedy s motorem vpředu.

Převodovku jsem potřeboval posadit co nejníže a ve variantě „Laydown“. Motor vzadu se hodí spíš na hliněné tratě s nízkou přilnavostí. Trocha zmatků a dotazů na kolegy, kteří již měli postaveno, ale vše se nakonec vyřešilo.

Převodovka se mi ovšem moc líbí. Velmi široká ozubená kola, přesné vůle a výlisky těla převodovky slibují její dlouhou trvanlivost a mnoho bezproblémově najetých hodin. Převodová kola jsou plastová, což ovšem při potřebné kvalitě použitého materiálu vůbec neznamená jejich nadměrné opotřebení.

Nedílnou součástí převodovky je i diferenciál, který je u modelů 2WD téměř nejdůležitější a zároveň částí extrémně namáhanou. Byl jsem tedy zvědavý, co „Asso“ do své stavebnice připravilo. K dispozici byl kuličkový diferenciál, který se svojí stavbou nijak výrazně neodlišoval od diferenciálů, které jsem již v podobných modelech viděl. A jelikož aktuálně nebyl skladem u dovozce diferenciál planetový, postavil jsem tento.

Byl jsem zvědavý na jeho funkčnost, ale po zajetí a prvních cca šesti hodinách provozu se ukázal být skvělý. Pak se ovšem něco stalo… Diferenciál jsem ještě po závodech nerozebral, jen vím, že byl příčinou našeho neodstartování a ztráty cca 12 minut v šestihodinovém závodě. Ale to jsem trochu odbočil.

Sestavení diferenciálu, jeho začlenění do převodového soustrojí a následná montáž převodovky do šasi, proběhlo hladce. Je zde možnost výškového nastavení diferenciálů směrem k zadním poloosám pomocí plastových výlisků, do kterých se umísťují unašeče poloos s ložisky. Velmi pěkně vymyšlené.

Následoval už jen držák motoru z eloxovaného hliníku, montáž kluzné spojky, zadní karbonové držáky tlumičů a dokompletování zadního nárazníku.

Dalším dílkem do skládačky byly zadní CVD poloosy. Moc pěkné zpracování, díky kterému nehrozí vypadávání osičky CVD kloubku, což u některých konkurenčních modelů dělá velké potíže. Celý skvělý pocit ze zadních poloos pak zkazil stržený závit na šroubku unašeče kola. Ten je hliníkový a stahuje se tenkým šroubkem M 1,6. Šroubek je bohužel asi o 1,5 mm kratší, než by bylo třeba, takže při utahování je v unašeči našroubovaný na pár závitech a dotahuje poměrně velkou masu hliníkového materiálu. ND je poměrně dost drahý a aktuálně sehnatelný pouze v zahraničí, což ještě jeho cenu zvyšuje.

Příprava spojovaček jistě nepatří pro nikoho mezi oblíbené činnosti, ale stačí správné nářadí a ono to tak bolestivé není. Sešroubování na délky dle návodu. A tady už si ovšem autoři nejspíš hojně připíjeli skotskou, jelikož po nasazení spojovaček dle návodu mělo auto geometrii jako „drifťák“ na parkety. Rozhodně proto doporučuji sešroubovat a délky doladit až na autě.

Poslední položkou ve stavebnici tradičně bývají tlumiče, zde není co výrobci vytknout. Tlumiče po smontování chodí krásně hladce, stejně jako v návodu doporučuji použití zelené vazelíny na o-kroužky tlumičů. Nalití oleje, volba správné misky pod pružinku, přišroubování do ramene a držáku tlumičů a je prakticky hotovo.

ZÁVĚREM

Čeká vás pár překvapení. V příslušném sáčku možná nenajdete přesně to, co byste očekávali (jako třeba koncovky spojovaček na servo). Nicméně vás ale čeká hlavně příjemná, víceméně bezproblémová montáž a především radost z hotového díla. Když si při montáži nebudete vědět rady, je tady RCprofi se svým týmem ambasadorů, kteří vám rádi poradí a mezi které se rád hlásím.

Tímto chci ještě jednou poděkovat celému vedení firmy RCprofi, které mi umožnilo sáhnout si na nejnovější model, zapůjčilo mi díly včetně elektroniky a výrazně tím přispělo k možnosti zúčastnit se 6 hodinového závodu s tímto úžasným modelem. O průběhu závodu, nastavování a testování auta vám povím v příštím článku.

Za tým RCprofi Vláďa Havlák.

7. června 2022